Přihlásit
0

Mýty a fakta o pěstování a zpracování řepky olejky v ČR – vliv na zdraví

Blog

Vyvrácení nejčastěji uváděných mýtů o řepce a řepkovém oleji. 

Mýtus: Řepkový olej je podřadné kvality.

Důvodem, proč je řepkový olej vnímán jako olej nižší kvality, bývá jeho nízká cena. Řepkový olej z důvodu rozšíření jeho pěstování, výnosů a nákladů na výrobu patří skutečně mezi levnější oleje. Nízká cena v tomto případě však neznamená nízkou kvalitu. Řada obchodních řetězců nabízí řepkový olej krátkodobě v akcích za cenu nižší, než tržní. Cenu ovlivňuje i aktuální nabídka a poptávka na trhu, Pokud byly v určitém marketingovém roce ne zcela vyhovující klimatické podmínky v České republice nebo i zemích EU, kde se řepka pěstuje, a výnosy byly nižší, než obvyklé, zvedá se cena řepkového oleje a může být i vyšší, než cena oleje slunečnicového nebo sójového.

Opak je pravdou. Z pohledu výživy i šíře kuchyňského uplatnění je řepkový olej ideální volbou. Mezi odborníky na výživu na celém světě jednoznačně převládá názor, že řepkový olej je z hlediska skladby mastných kyselin a jejich vzájemného poměru jedním z nejvhodnějších rostlinných olejů pro lidskou spotřebu. Podle některých výživových kritérií řepkový olej dokonce překonává i vysoce ceněný olej olivový. Obsahuje relativně nízké procento nežádoucích nasycených mastných kyselin a nakopak vysoké procento preferovaných omega 3 polynenasycených mastných kyselin, kterých máme ve stravě nedostatek.

Řada spotřebitelských průzkumů prokazuje, že se běžný spotřebitel neorientuje v problematice výživy, nezná složení řepkového oleje a tím i jeho přednosti. Kombinace vysoké výživové hodnoty a příznivé ceny je jeho dvojnásobným přínosem.

Mýtus: Řepkový olej obsahuje velký podíl nenasycených mastných kyselin, proto má omezené použití při kuchyňských aplikacích. Nehodí se k přípravě tepelně upravovaných pokrmů.

Naopak, řepkový olej lze použít k vaření, dušení i na přípravu studených pokrmů. Díky relativně vysoké tepelné stabilitě je řepkový olej ideální na jednorázové smažení a pečení. Z tohoto pohledu je například vhodnější než slunečnicový olej. Obohatí salátové zálivky i nakládanou zeleninu. Hodí se pro přípravu některých moučníků. Uplatnění najde v české i mezinárodní kuchyni. Na rozdíl od oleje sezamového, dýňového či olivového nepůsobí dominantním dojmem a pouze doladí chuť základních surovin pokrmů.

Mýtus: Řepkový olej obsahuje kyselinu erukovou, která je zdraví škodlivá.

Řepkový olej obsahuje nepatrné a zdraví naprosto neškodné množství kyseliny erukové. Vyrábí se zásadně z odrůd označovaných jako bezerukové či nízkoerukové. Obavy však stále přetrvávají zejména ve starší generaci, která byla v době válečné potravinové nouze nucena používat olej určený původně pro svícení. Ten obsahoval přibližně 45 % kyseliny erukové: Ve studiích na zvířatech při vysokém příjmu kyseliny erukové docházelo k negativním změnám srdečního svalu. Cílevědomou prací mnoha šlechtitelských týmů v Evropě a Kanadě byl už v 70. letech obsah této mastné kyseliny postupně snížen až na zlomek původního obsahu. U současných odrůd řepky nesmí být obsah kyseliny erukové vyšší než 2 %. Reálně se však pohybuje nejčastěji na úrovni několika desetin procenta, často pod mezí detekce běžné analytické metody. Ať již se setkáme s pojmy bezerukové či nízkoerukové odrůdy řepky, jedná se vždy prakticky o totéž. Kyselina eruková v takto nízkém podílu činí řepkový olej zcela bezpečný.

Mýtus: Při pěstování řepky se používají zdraví škodlivé postřiky, některé z nich jsou i karcinogenní.

Pěstování prakticky všech zemědělských plodin se neobejde bez chemické ochrany. Přípravky, které se používají na ošetření řepky, se zároveň používají při pěstování brambor, cukrovky, luskovin, kukuřice, ječmene, pšenice, žita, zeleniny, v ovocných sadech a některé i v lesích. Používání všech přípravků podléhá velmi propracované legislativě. Veškeré registrované přípravky jsou prověřovány z hlediska vlivu na lidské zdraví, zdraví užitečného hmyzu a zvěře. Musí odpovídat nejen českým, ale i evropským normám. Pro aplikaci postřikem do olejnin, obilnin, brambor ani řepy nejsou registrovány žádné přípravky, a to ani pesticidy, které by byly byť i jen podezřením karcinogenní. I když jsou to látky svým způsobem škodlivé, správným používáním „selským rozumem‟ nám pomáhají k tvorbě nezávadných potravin, prostých nežádoucích chorob, včetně jejich toxinů v potravinách. Obecně klesá spotřeba pesticidů v Evropě, v ČR je spotřeba pesticidů zhruba na polovině ve srovnání se západní Evropou, což je známka toho, že jdeme cestou kompromisu intenzita-výnos-biodiverzita krajiny. Nyní se v praxi povinně používá systém realizace integrované ochrany rostlin v polní výrobě, což v sobě zahrnuje racionální použití chemické ochrany společně s agrotechnickými, nechemickými či biologickými zásahy.

Mýtus: Řepkový olej je produkt pro technické účely, hodí se jen do motorů.

Na používání zemědělských produktů primárně určených k výrobě potravin pro technické účely není nic špatného a ani mimořádného. Nejen řepka, ale i brambory, cukrová řepa, pšenice nebo konopí našly své technické uplatnění. Potravinářské a technické využití spolu vůbec nesouvisí. Tuky a především mastné kyseliny v nich obsažené mají ve výživě nenahraditelnou funkci. Jako alternativní zdroj energie se dají využít i v technických aplikacích. Technologie přeměny oleje na methylestery mastných kyselin umožňuje využití olejů ve vznětových motorech bez nutnosti strojních úprav. Takto upravené oleje se chovají podobně jako nafta, proto se používají jako její příměs. Jedná se o technologii zcela odlišnou od výroby potravin.

Mýtus: V České republice se pěstuje GMO řepka. Škodí to přírodě i lidem.

Geneticky modifikované plodiny se ve světě pěstují v současné době asi na 180 mil. ha, což odpovídá cca 10 % všech na planetě zemědělsky obdělávaných ploch. Mezi jednotlivými zeměmi a plodinami jsou však obrovské rozdíly. K největším pěstitelům GM plodin patří USA, Brazílie, Argentina, Indie a Kanada. Hlavními GM plodinami jsou sója, bavlník, kukuřice a řepka.

V Evropě je však situace úplně jiná. V důsledku velmi přísné legislativy EU se však GM řepka v žádné zemi EU, včetně České republiky, nepěstuje, a v nejbližších letech se na tom velmi pravděpodobně nic nezmění. Otázkou zůstává, zda je to dobře nebo špatně, neboť všechny GM plodiny přinášejí pěstiteli či spotřebiteli nějakou výhodu. Nejčastěji se jedná o úsporu nákladů spojených s agrotechnikou a v důsledku menšího používání pesticidů také o příznivější působení na životní prostředí. Např. v Kanadě, která je známa důraznou ochranou své přírody, jsou GM řepka, kukuřice, sója a řepa cukrová pěstovány na plochách větších než 11 mil. ha. Řepku tu přitom nalezneme ve více než 97 % případů právě v podobě geneticky modifikované plodiny a zdá se, že drtivé většině Kanaďanů to vůbec nevadí.

Zdroj: http://www.spzo.cz/wp-content/uploads/2017/05/myty-final.pdf

Další zajímavé články

Za studena lisovaný řepkový olej od Kolína neobsahuje glyfosát

Za studena lisovaný řepkový olej od Kolína neobsahuje glyfosát Glyfosát je širokospektrální systémový herbicid a desikant plodin. Používá se na...

Jak to vypadá u nás v lisovně?

Zajímá Vás, jak probíhá proces výroby za studena lisovaného řepkového oleje od Kolína a jak to vypadá v naší listovně? Potom Vás zveme na krátkou...

Histaminová intolerance a za studena lisovaný řepkový olej

HIT (histaminová intolerance) je důsledkem nepoměru mezi přísunem a odbouráváním histaminu v těle. Tato nerovnováha může být způsobena jednak...

Mýty a fakta o pěstování a zpracování řepky olejky v ČR – vliv na zdraví

Vyvrácení nejčastěji uváděných mýtů o řepce a řepkovém oleji. Mýtus: Řepkový olej je podřadné kvality. Důvodem, proč je řepkový olej vnímán jako olej...

Používáním těchto stránek souhlasíte s používáním cookies, které nám pomáhají zajistit lepší služby. Zjistit více
Nastavení cookiesSouhlasím